Frodo

  Výzkumný ústav oděvní

  Dnes již neexistující firma, která ale svého času znamenala špičku v oblasti výzkumu a vývoje ve své oblasti

Menu

Hlavní stránka

Procházka životem
Prostějov
Otinoves
Děda klempíř
ZDŠ na Husově náměstí
Gymnázium Jiřího Wolkera
VUT v Brně

Výzkumný ústav oděvní
Oborové výpočetní středisko
Počítač EC 1021
Minipočítač SM 4.20
Co jsem tam dělal já

Rolný s.r.o.
Nemocnice Prostějov

Co mě zajímá
Počítače
Počítačové hry
Doprava
Program BAHN
Literatura

Nápady
Rodina
Panstext

NET Rádio Rekordér

Literární tvorba
Abnormalita VR 873
Čestné jméno
Hůlka Vardy
Jiné místo, jiný čas
Metropolis
Myšlenkový pokus
Nepřítel čas
Šperky Albionu

Literární servery
Liter.cz
SASPI
(Metodika)

Odkazy

Prostějov
Pro Prostějov
Nemocnice Prostějov
Prostějovské odkazy
PVfree.net

SASPI
Liter.cz
Epika

Zbyňka Šolcová

Jízdní řády
České dráhy
ŽelPage
FTL a.s.
Dopravní web

Google
Seznam

Wikipedie

Pevnost.cz
Fantasy Planet

Spolužáci
Lidé.cz
Facebook

Podněty.cz
KOHRA Group s.r.o.

Prostějovský deník
Prostějovský večerník

Otinoves
Otinoves - nové
Mlékárna Otinoves

Návštěvy

TOPlist

Logo VÚO

Výzkumný ústav oděvní (VÚO) - historie
Oborové výpočetní středisko při VÚO
Počítač EC 1021
Minipočítač SM 4.20
Co jsem tam dělal já

Výzkumný ústav oděvní (VÚO) - historie

Budova někdejšího VÚO v Třebízského ulici, dnes státní archiv

Ne, nejsem historik a mé znalosti o VÚO před rokem 1985 jsou značně mlhavé. Přesto aspoň pár poznámek.

Výzkumný ústav oděvní vznikl v 50. letech jako speciální útvar Oděvního průmyslu (tehdy se to ještě nejspíš jmenovalo OZ Jiřího Wolkera), předchůdce dnešní (bohužel krachující) firmy OP Prostějov Profashion. Věnoval se činnostem jako technologie oděvní výroby, zkušebnictví (testování látek a jejich použitelnosti včetně odolnosti při čištění) a odborné informatice. Asi toho bylo ještě více, ale už je to tak dávno. VÚO osciloval mezi samostatným podnikem a pouhým útvarem OP. Podle momentální politické situace.

V době mého účinkování jsme byli postupně národní podnik, státní podnik a nakonec akciová společnost. V každém případě jsme patřili do tehdejší VHJ (Výrobně hospodářská jednotka - česky koncern) OP a naše činnost byla zaměřena převážně na technickou podporu integrovaných podniků.

Po technické stránce byl VÚO vždy na úrovni (rozhodně východní). Výpočetní techniku začal zavádět již před rokem 1980. K tomuto účelu bylo zřízeno Oborové výpočetní středisko, o kterém se ale dozvíte více v samostatné kapitole. Kromě toho se v oblasti odborné informatiky nacházela ve VÚO poměrně obsáhlá knihovna a speciální útvar VTEI (vědecko-technické informace), který podle potřeb podniků sháněl informace z oboru po celém světě a zajišťoval kompletní rešeršní a překladatelský servis. Pochopitelně i s pomocí počítačů.

Technologie jsme vyvíjeli taky celkem dobré. Naše dopravníky pro pásovou výrobu, produkované v našem realizačním středisku, jsou asi ještě dnes používány v řadě podniků. Zajímavé byly i technologie stupňování střihů, kde jsme používali počítače s grafickými výstupy již od roku 1980. Ke konci existence ústavu existovalo specializované středisko střihové konstrukce vybavené technologií Microdynamics na bázi IBM PS-2 se speciálním tryskovým plotrem velikosti A0.

Prostě - dělalo se toho hodně. Já byl ale obyčejný technik výpočetního střediska, a tak jsem o některých aktivitách ani nevěděl. Pokud by někdo z bývalých pracovníků VÚO měl zájem, může mi poslat nějaký materiál na můj mail. Rád jej zveřejním.

Jak již píši v procházce, po roce 1989 se situace VÚO začala dramaticky měnit. Razilo se heslo "na co výzkum, na západě už všechno objevili" a s nástupem reálných tržních podmínek bylo stále obtížnější ústav financovat. Jednotlivé činnosti postupně odpadaly pro nezájem výrobních podniků. Nezdařilo se ani zřídit nějaký fond pro výzkum a technologii - prostě nás odepsali a kupovali vše raději za dolary.

Vedení VÚO se snažilo všemi možnými způsoby najít činnosti, které podnik udrží a vydělají na činnosti výzkumné. Tak jsme začali vyrábět padáky na středisku v Chornici a vybudovali šicí dílnu přímo v Prostějově. Zde se ve mzdě (tj. z dodaného materiálu a podle dodané dokumentace) šily dámské oděvy pro zahraniční firmy. Vše bylo marné.

Privatizace zatloukla do rakve VÚO poslední hřebík. Firmu získal původní majitel budovy (musel si ji koupit!) pan Ing. Arnošt Rolný. Jeho cílem bylo vybudovat špičkový závod na výrobu pánské konfekce, a tak v roce 1994 vznikla společnost Rolný s.r.o., která v roce 1995 převzala budovu i zaměstnance a tím historie VÚO definitivně končí.

(c) 2010 - 2013 Pavel D. F. Hrubý, paveldf@gmail.com