Frodo

  Otinoves

  Malebná vesnička v srdci Drahanské vrchoviny

Menu

Hlavní stránka

Procházka životem
Prostějov
Otinoves
Děda klempíř
ZDŠ na Husově náměstí
Gymnázium Jiřího Wolkera
VUT v Brně

Výzkumný ústav oděvní
Oborové výpočetní středisko
Počítač EC 1021
Minipočítač SM 4.20
Co jsem tam dělal já

Rolný s.r.o.
Nemocnice Prostějov

Co mě zajímá
Počítače
Počítačové hry
Doprava
Program BAHN
Literatura

Nápady
Rodina
Panstext

NET Rádio Rekordér

Literární tvorba
Abnormalita VR 873
Čestné jméno
Hůlka Vardy
Jiné místo, jiný čas
Metropolis
Myšlenkový pokus
Nepřítel čas
Šperky Albionu

Literární servery
Liter.cz
SASPI
(Metodika)

Odkazy

Prostějov
Pro Prostějov
Nemocnice Prostějov
Prostějovské odkazy
PVfree.net

SASPI
Liter.cz
Epika

Zbyňka Šolcová

Jízdní řády
České dráhy
ŽelPage
FTL a.s.
Dopravní web

Google
Seznam

Wikipedie

Pevnost.cz
Fantasy Planet

Spolužáci
Lidé.cz
Facebook

Podněty.cz
KOHRA Group s.r.o.

Prostějovský deník
Prostějovský večerník

Otinoves
Otinoves - nové
Mlékárna Otinoves

Návštěvy

TOPlist

Škola v Otinovsi, dnešní obecní úřad

Když se dáte z Prostějova na západ (směr Boskovice), v Plumlově odbočíte nalevo na Drahany a na konci Drahan pokračujete rovně směrem na Rozstání (v pozadí uvidíte vysílač Kojál) objeví se před vámi po dvou kilometrech první domky Otinovsi.

Otinoves je malá vesnice (kolem 300 obyvatel, výška cca 580 m.n.m) převážně v údolí Bílé vody (nebo jejího prvního většího přítoku - na každé mapě je to jinak). O založení Otinovsi vyprávějí pověsti. Díky stránkám obce dnes už vím, že to bylo někdy v 13. století. Obyvatelé této "horské" (v pohledu Hané) vesnice se živili odedávna zemědělstvím a tkalcováním. Před válkou byla obec mnohem hustější a hostila kolem 1000 lidí. Pak ale přišli fašisté a Otinoves s několika dalšími blízkými obcemi zabrali jako cvičiště...

Obyvatelé se museli vystěhovat. Můj děda zvolil Krumsín nedaleko od Plumlova a po válce se do Otinovsi vrátil. Mnozí ale skončili až na hranicích Sudet v Libině. Hodně se jich už nevrátilo. Tak se z poměrně velké obce stala malá vesnička. Ne rozlohou. Pozná se to ještě dnes z míst, kde jsou chalupy trochu dál od sebe - prostě některé byly za války zničené a zbyly po nich jen proluky. Pravda je, že se je již většinou podařilo zastavět. Alespoň v centru obce.

Z význačných budov je nepřehlédnutelná škola (na snímku). Při cestě od Prostějova ji najdete napravo těsně před křižovatkou a mostem. Dnes je zde mateřská školka, knihovna a obecní úřad. Pro mě je to budova dost památná. Můj táta tam v 60. letech dělal po práci knihovníka a děda vyrobil plechovou báň na zvonici.

Značný význam pro obec má místní mlékárna. Právě v ní se totiž vyráběl a dodnes vyrábí plísňový sýr Niva. Hospodaří zde zemědělské družstvo a jsou tu (zatím) tři prodejny smíšeného zboží. A taky hospoda, to se rozumí.

V Otinovsi se žije i sportem. Dnešní fotbalové mužstvo TJ Otinoves hrálo až do jarní sezóny 2006 krajskou soutěž, nyní se pohybuje v okresní soutěži. Tradicí navazuje na dědictví předválečné Horácké Sparty, kde s úspěchem hrávali mí prastrýcové.

Nelze opomenout místní zdravotní středisko (které ještě před časem patřilo k naší nemocnici). Na tak malou obec je poměrně dobře vybaveno a lidé se sem sjíždějí i z okolních obcí, kde takovou kliku nemají (i to se ale prý naštěstí mění a lze jen držet regionu Protivanovska palce, aby vzkvétal).

Otinoves považuji za svou rodnou obec. To odskočení do prostějovské porodnice bylo nutností, ale zcela zanedbatelnou. Pravda ovšem je, že se do této obce dnes jen málokdy podívám. Život jde dál, chalupu po dědovi jsme prodali, prostě nemá cenu unášet se bezbřehou nostalgií...

(c) 2010 - 2013 Pavel D. F. Hrubý, paveldf@gmail.com