Frodo

  Gymnázium Jiřího Wolkera

  Nesmrtelný ústav

Menu

Hlavní stránka

Procházka životem
Prostějov
Otinoves
Děda klempíř
ZDŠ na Husově náměstí
Gymnázium Jiřího Wolkera
VUT v Brně

Výzkumný ústav oděvní
Oborové výpočetní středisko
Počítač EC 1021
Minipočítač SM 4.20
Co jsem tam dělal já

Rolný s.r.o.
Nemocnice Prostějov

Co mě zajímá
Počítače
Počítačové hry
Doprava
Program BAHN
Literatura

Nápady
Rodina
Panstext

NET Rádio Rekordér

Literární tvorba
Abnormalita VR 873
Čestné jméno
Hůlka Vardy
Jiné místo, jiný čas
Metropolis
Myšlenkový pokus
Nepřítel čas
Šperky Albionu

Literární servery
Liter.cz
SASPI
(Metodika)

Odkazy

Prostějov
Pro Prostějov
Nemocnice Prostějov
Prostějovské odkazy
PVfree.net

SASPI
Liter.cz
Epika

Zbyňka Šolcová

Jízdní řády
České dráhy
ŽelPage
FTL a.s.
Dopravní web

Google
Seznam

Wikipedie

Pevnost.cz
Fantasy Planet

Spolužáci
Lidé.cz
Facebook

Podněty.cz
KOHRA Group s.r.o.

Prostějovský deník
Prostějovský večerník

Otinoves
Otinoves - nové
Mlékárna Otinoves

Návštěvy

TOPlist

Gymnázium Jiřího Wolkera

Gymnázium Jiřího Wolkera je úctyhodná škola s úctyhodnou stoletou historií. Oficiální stránky Gymnázia Jiřího Wolkera najdete zde.

V roce 1980 bylo všechno jinak. Ředitelem školy byl velmi přísný pedagog, který nás řádně kádroval - rifle obecně a vlasy u chlapců pod 2 cm nad límečkem byly naprosto nepřípustné (taky jsem se pochopitelně dostal do jeho "záznamů"). Prostě "pakárna", ale kdo by si z toho v našem věku co dělal. Odpovídalo to době - a nakonec nějaká ta přísnost být musí, bez ní se pořádek na tak velké škole jen těžko udrží...

Třídní profesorkou byla v naší 1.-4.E Mgr. Svatava Václavková. Učila nás biologii, zeměpis a speciální předmět, který by se asi dal nazvat "rodinnou výchovou". Ten se pochopitelně odehrával v obou oficiálních předmětech a byl velmi oblíben, protože oddaloval (nebo úplně rušil) zkoušení. Písemné a praktické testy paní třídní nám to pak řádně vynahradily. Obzvláště dobře si pamatuji na praktický test ze "šutrologie", který jsem naprosto zpackal. Biologie byla v podání paní profesorky poutavá a zeměpis byl můj koníček (hlavně mapy), takže jsem to vcelku dobře snášel.

Naprosto nejdůležitější byl pro mě ale od 3. ročníku předmět ZVOP (to není nic hanlivého - prostě "Základy výroby a odborné přípravy"). Tehdy nás, kteří jsme si zvolili odbornost "Programování a počítačové systémy", začal učit manžel paní třídní Ing. Alois Václavek. To pro mě, do té doby přesvědčeného kartografa, mělo fatální následky. Prostě jsem těm mašinám binárním propadl a programování se stalo mou nejoblíbenějším školní činností. Dokonce jsem ve "čtrťáku" napsal kompilátor jakéhosi pseudo-assembleru "FIP". Zasvěcení vědí, pro ty ostatní vysvětlení - "FIktývny Počítač" (Slováci byli v oblasti IT vždycky dobří). Naprosto neomaleně jsem s tímto "produktem" zvítězil ve školním kole SOČ - obor učební pomůcky - za což se dnes svým spolusoutěžícím omlouvám. Počítače byly prostě vždy fascinující a porotu více jak 1000 řádkový zdroják překladače (ve Fortranu) fascinoval asi velmi. V krajském kole jsem pak zase velmi rychle vyhučel já.

Nezapomenutelnými profesory jsou pro mne již zesnulý tělocvikář Karel Obadal (KTO), jediný tělocvikář, se kterým jsme vycházel - respektoval (ne)schopnosti člověka víc jak osnovy. Boxer a šachista Václav Provazník nás provedl (společnými) počátky ZVOP. PhDr. Eliášová nás učila česky a německy (první dva roky), a to velmi důkladně. Profesor Šafařík - dějepis a tehdy divoká občanská nauka byly v jeho podání taky dost důkladné a "občanka" snesitelná. Ing. Hoch - roztržitý fyzikář s jeho slavnou průpovídkou: "Když se na vás tak dívám, nevím co dělat mám." Profesorka Srostlíková, která mi dala trojku z maturitní písemky z češtiny (prý byla určitě opsaná - pro její "žurnalistický styl"). Fakt jsem to neopsal. A další - není v mých silách jmenovat všechny - ale cosi jsem se tu naučil.

Naše třída byla "experimentální". Asi proto nás bylo jen osm kluků a děvčat hned 30 (ve skutečnosti to bylo tím ZVOPem). Dobrá parta se z nás stala až před maturitou - no a pak jsme se rozešli. Moje kroky sebevědomě zamířily za počítači na VUT do Brna.

Poznámka: pokud jsi můj spolužák (z 4.E končící v roce 1984), zvu tě na naši stránku spolužáků na www.spoluzaci.cz.

(c) 2010 - 2013 Pavel D. F. Hrubý, paveldf@gmail.com